naseprava.cz

Může si nechat předepsat antikoncepci?

Zde trochu přecházíme do medicíny, je otázkou, za jakým účelem je antikoncepce předepisována. Je-li pro ni zdravotní indikace u dívky mladší 15 let, např. z důvodu hormonálních poruch nebo nutnosti upravit cyklus takové dívce, lékař může předepsat antikoncepci z těchto důvodů a zákon ponechává na jeho rozhodnutí, zda si pro toto vyžádá souhlas rodiče, anebo mu postačí souhlas této mladší, ale rozumově vyspělé dívky (viz opět pravidlo o způsobilosti nezletilých dle občanského zákoníku). Drtivá většina lékařů si v této citlivé oblasti souhlas rodiče raději vyžádá.

Pokud však taková zdravotní indikace není a dívka se dožaduje předpisu antikoncepce pouze za účelem zabránění otěhotnění po pohlavním styku, žádný zodpovědný lékař takovému požadavku dívky mladší 15 let nevyhoví. Pohlavní styk lze totiž u nás podle trestního zákoníku mít až dovršením 15. roku věku.

Po dosažení 15. roku věku lékaři předpisu antikoncepce nic nebrání a opět lze, aby mu stačil souhlas této nezletilé dívky bez nutnosti souhlasu rodiče. Lékař taky může vyhovět výslovnému přání dívky, aby rodiče ani nijak neinformoval, pokud dojde k závěru, že by taková informace nebyla v zájmu nezletilé dívky – např. proto, že by dívka měla traumata anebo vznikla hádka s rodiči v této citlivé oblasti.

Může dívka absolvovat umělé přerušení těhotenství na vlastní žádost?

V této oblasti u nás stále platí socialistická právní úprava zákonem č. 66/1986 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou. Je třeba tedy nenechat se zmást tzv. zdravotnickou novelou, která vstoupila v účinnost v roce 2012 – ta neobsahovala novelizaci ani zrušení tohoto zákona, zákonodárci se tomuto tématu záměrně vyhnuli, protože toto považovali za politickou záležitost, na které nepanuje (a asi nikdy panovat nebude) napříč politickým spektrem žádná shoda, nikoliv za odborné téma.

Pokud je zákrok v podobě umělého přerušení těhotenství indikován ze zdravotních důvodů (např. ohrožení matky nebo plodu), zde věková hranice pevně dána zákonem není a je vždy na odborném lékařském posouzení, zda je zákroku potřeba či nikoliv, a to i v případě, že se povede otěhotnět dívce mladší 18 let.

Nicméně pokud by šlo o umělé přerušení těhotenství na žádost dívky, tak zákon uvádí, že dívce mladší 16 let může být provedena interrupce výhradně se souhlasem zákonného zástupce. Dívce starší 16 let může být provedena interrupce i bez souhlasu zákonného zástupce, ovšem lékař je povinen následně podat rodiči informaci (pozor, neuplatní se zde pravidlo, že může vyhovět přání nezletilé dívky rodiče neinformovat, jako je tomu např. u předpisu antikoncepce). U dívky resp. ženy starší 18 let se to obejde jak bez souhlasu rodiče, tak bez nutnosti následně rodiče informovat, ta již o sobě může rozhodovat sama i v této otázce. Zákon naštěstí zrušil absurdní podmínku souhlasu „potratové komise“, jak tomu bývalo dříve v éře socialismu.

Další důležitou a neopomenutelnou podmínkou je, že umělé přerušení těhotenství na vlastní žádost lze provést pouze takové dívce/ženě, která má úředně evidovaný trvalý pobyt na území České republiky. Nelze proto, aby interrupce na žádost byla provedena cizinkám, které pobývají na území České republiky pouze přechodně, toto zahrnuje např. také studentky, turistky, podnikatelky apod., které nemají úřední potvrzení o trvalém pobytu. Účelem tohoto je zabránit tzv. potratové turistice. Žádný zodpovědný lékař by proto takovou interrupci cizince nikdy neprovedl, vždy by si vyžádal úřední doklad o trvalém pobytu.

Jestliže by totiž lékař provedl umělé přerušení těhotenství, aniž by byly splněny zákonné podmínky, ať už věková hranice, případný potřebný souhlas zákonného zástupce, anebo podmínka trvalého pobytu těhotné ženy, jakkoliv by s tímto těhotná žena plně souhlasila, spáchal by tím trestný čin nedovolené přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy podle § 160 trestního zákoníku, za což by mu v základní trestní sazbě hrozilo odnětí svobody na jeden rok až pět let.

Kdy může mít pohlavní styk?

Pohlavní styk lze u nás podle trestního zákoníku mít dovršením 15. roku věku. Kdo vykoná soulož s dítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije (tedy např. tedy orální sex anebo lze si představit i sexuálně motivované osahávání intimních partií), páchá tím trestný čin pohlavního zneužití podle § 187 trestního zákoníku. Za toto hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až osm let, a to v té základní sazbě, ještě přísnější tresty mohou hrozit, pokud by toto spáchal např. učitel na žákovi anebo by při tom došlo k těžké újmě na zdraví.

Pachatelem trestného činu je ten, kdo již je trestně odpovědný, tedy už mu bylo 15 let, nikoliv chlapec či dívka, kterému 15 let ještě nebylo – ten nebo ta jsou v tomto případě považování za oběť. Pachatel musí při souloži vědět, že danému „partnerovi“ ještě nebylo 15 let, jestliže to např. u sebevědomě se chovající fyzicky vyspělé dívky při nejlepším nemohl tušit, za pohlavní zneužití nebude odpovídat.

Pozor zejména na teenagery a jejich sexuální život, případný pohlavní styk dítěte mladšího 15 let by mohl mít i nezanedbatelné odpovědnostní důsledky pro rodiče. Lékař totiž může v podstatě i při běžném vyšetření dítěte mnoha způsoby přijít na to, že dítě mělo pohlavní styk, ač mu ještě není 15 let. U chlapce se to sice pozná minimálně, pokud se např. sám chlapec lékaři nesvěří, ale u dívky by lékaře k takovému zjištěny vedl jasný tělesný znak – dívka již není pannou. Proběhl-li pohlavní styk jen jednou, lékař je podle zákona povinen tuto skutečnost nahlásit „pouze“ orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), což ovšem samo o sobě už není příjemné. Pokud by se však pohlavní styk děl opakovaně a hrozilo by, že proběhne znovu, musel by lékař toto tzv. překazit, to znamená, že by věc musel hlásit nejen OSPOD, ale také Policii ČR, což už by teprve bylo nepříjemné – pro oba nezletilé partnery a zejména pro jejich rodiče.