Práva dětí v NRP
Většina výše položených otázek přímo souvisí s právy dětí, jejich ochranou, povinnostmi a odpovědností, která z nich vyplývá jak pro děti samotné, tak pro vás – jejich biologické rodiče, ale i pěstouny, sociální pracovníky a soud. Kromě níže uvedeného obecnějšího textu se budeme na těchto webových stránkách věnovat především konkrétním praktickým situacím, které se mohou týkat vás a vašich dětí.
Přestože pro vás může být odloučení od vašich dětí velmi obtížné, bolestivé a můžete jej vnímat i jako velkou křivdu a nespravedlnost, zkuste se chvíli na celou situaci podívat očima vašich dětí. Tak, jak jste znejistěni, naštváni a možná i vyděšeni vy, mohou vše shodně prožívat i vaše děti. Proto je nezbytné, aby všichni dospělí, mezi nimi i vy, na prvním místě zohledňovali potřeby a práva dětí a dělali vše proto, aby pro ně byla situace přehledná a neohrožující.
Úmluva o právech dítěte
V předchozích staletích byla práva dětí, ale i dospělých určována převážně jejich majetkem a původem a mnohé děti žily v podmínkách chudoby, násilí a nespravedlnosti, které si dnes už ani neumíme představit. V roce 1989 Valné shromáždění OSN přijalo Úmluvu o právech dítěte, kterou byly položeny základy celosvětové péče o práva dětí a jejich ochranu, bez ohledu na to, z jakých rodin pocházejí, zda jsou majetné, jaké je jejich pohlaví, zdravotní stav atp. Tento právní dokument byl v roce 1990 přijat i naším státem a od této doby principy ochrany práv dětí ovlivňují tvorbu všech zákonů i způsob, jakým je o děti pečováno. Úmluva zavazuje státy, aby práva dětí chránily, vytvářely úřady a instituce, které o děti pečují a zajišťují jejich práva, a vzdělávaly děti i dospělé v této oblasti. Za děti jsou dle Úmluvy považovány všechny osoby ve věku 0 až 18 let. Úmluva o právech dítěte, stejně jako další právní normy (Evropská úmluva o procesních právech dítěte, Listina základních práv a svobod, Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, Nový občanský zákoník a další) vytvářejí ucelenou soustavu právních norem, jejichž cílem je ochrana práv a oprávněných zájmů dětí. Kromě práv dětí většina těchto zákonů přímo či nepřímo ovlivňuje i vaše práva, povinnosti a odpovědnost.
Zvláštní pozornost je v Úmluvě věnována dětem, které nemohou žít se svými rodiči,. Úmluva zavazuje státy, aby dělaly vše proto, aby se tyto děti buď mohly vrátit do péče rodičů, případně do péče jiných blízkých osob. Pokud to není možné, měl by stát zajistit, aby byly děti vychovávány v náhradním prostředí, které se svým uspořádáním co nejvíce podobá rodině. Z tohoto pohledu je pak pěstounská péče jedním se základních kamenů systému péče o ohrožené děti a měla by být upřednostňována před jakoukoliv formou institucionální výchovy. Zkuste tedy na pěstounskou péči nahlížet jako na službu, která pomáhá a chrání vaše dítě, nikoliv jako na něco, co ohrožuje vaši rodičovskou pozici.
Desatero práv dětí pro biologické rodiče
Souhrn základních východisek Úmluvy, které se dotýkají dětí v náhradní rodinné péči, jsme poskládali do následujícího desatera tak, abychom vám pomohli lépe chápat situaci vašeho dítěte.
- Od rodičů nebo jiných blízkých osob může být dítě odděleno jen na základě rozhodnutí soudu a jen tehdy, jsou-li k tomu zákonné důvody. Pokud bylo toto rozhodnutí vydáno, byť se proti němu právní cestou bráníte, respektujte ho a pomáhejte dítěti situaci pochopit.
- Dítě má právo vědět, co se nyní děje a proč. Buďte k dítěti upřímní, zaměřte se na to, co lze zlepšovat.
- Dítě má právo vědět, co se bude dít a proč. Pomáhejte mu pochopit, zorientovat se v možnostech budoucího vývoje, nedávejte mu plané naděje nebo nesplnitelné sliby.
- Dítě má právo i nadále zůstat v kontaktu se svými rodiči a blízkými, byť se může jednat o kontakt telefonický, písemný nebo asistovaný. Využijte všechny možnosti kontaktu s vaším dítětem, byť pro vás může být nepříjemné konfrontovat se s jeho prosbami, stýskáním či hněvem.
- Dítě má právo se vyjadřovat ke všemu, co se děje, naslouchejte mu a dejte mu najevo, že jeho sdělení jsou pro vás důležitá.
- Dítě má právo podílet se na hodnocení prostředí, ve kterém se nyní nachází, i vyjadřovat se k tomu, jak se ním kdo jedná. Respektujte tento fakt, pokud je dítě v jiném prostředí spokojené, byť by to pro vás mohlo být bolestivé.
- Dítě má právo na opatrovníka, tedy osobu, která ho zastupuje a zprostředkovává jeho názory, pocity, postoje úřadům, soudu atp. Tohoto opatrovníka by dítě mělo znát a být s ním v pravidelném kontaktu. Spolupracujte s opatrovníkem v, je to především v zájmu vašeho dítěte.
- Dítě má právo na podporu, pomoc a služby, bude-li je potřebovat. Může-li vašemu dítěti pomoci, že některé služby využijete společně, udělejte to.
- Dítě má právo svá práva neuplatňovat. Nikdo tedy nemůže nutit dítě vyjadřovat se k čemukoliv, činit jakákoliv rozhodnutí, setkávat s blízkými atp., pokud nechce. Respektujte toto právo a ujišťujte dítě v tom, že nemusí činit nic, co nechce.
- Dítě má právo přímo kontaktovat soud, svoji sociální pracovnici, ale i státní zastupitelství či policii, pokud má pocit, že se děje cokoliv špatného. Pokud dítěte tohoto práva využije, je to nutné brát to jako důležitou informaci pro další péči o dítě.
